Křesťanský hlas pro Palestinu

Filip Outrata

Prohlášení představitelů palestinských křesťanů různých církví Palestinský kairos z roku 2009 je stále aktuální, v úterý 17. prosince se koná debata věnovaná právě křesťanům v Palestině, Palestinskému kairosu a teologii osvobození.

V listopadu 2009 vydali představitelé palestinských křesťanů různých církví společné prohlášení nazvané Palestinský kairos: Okamžik pravdy — Poselství víry, naděje a lásky ze srdce palestinského utrpení. Po více než čtyřech letech text neztratil nic na své aktuálnosti.

Palestinský kairos, záměrně navazující na stejně nazvané prohlášení jihoafrických křesťanů v éře apartheidu vydané v roce 1985, je totiž zároveň „časem příhodným“, příležitostí pro změnu smýšlení a jednání pro všechny lidi.

Papíry na tuhle zem máme přímo od Boha

Autor jedné z nejpozoruhodnějších knih na téma vztahu křesťanů k palestinské otázce, psychoterapeut a aktivista Mark Braverman vypráví následující příběh.

Křesťanský palestinský farmář ze Západního břehu Daoud Nassar se rozhodl vzdorovat propracované strategii izraelských úřadů, které usilují o to zabrat co nejvíce zemědělské půdy na okupovaných územích původním majitelům a nahnat je do městských enkláv, jakýchsi palestinských bantustanů, kde budou drženi pod stálou vojenskou kontrolou a šikanováni natolik, aby co nejvíce z nich pochopilo bezvýchodnost své situace a rozhodlo se pro odchod do emigrace.

Daoud na rozdíl od většiny ostatních za cenu obrovských výdajů uspěje a dožene svůj případ až k izraelskému Nejvyššímu soudu, který mu dá zapravdu. Odmítne pak i nabídky na odkoupení majetku nastrčenými osobami.

Jednou ho při práci na svém pozemku sousedícím s ilegální židovskou osadou zastaví mladík s poloautomatickou puškou. „Co děláš na naší půdě?“ ptá se Daouda. „To je moje půda“, odpověděl farmář. „Ne, je naše,“ trval na svém mladík. „Tuhle půdu koupil můj dědeček, máme na to písemné doklady.“ Mladík z osady jen zvedl oči od země k nebi. „Tvoje papíry jsou jen tady odsud. My máme na tuhle zem papíry od Boha.

V příběhu je celá tragika situace palestinského etnika, zejména jeho menšinové křesťanské části, která vedle tlaku sílícího fundamentalismu židovských osadníků a dlouhodobé diskriminační politiky izraelského státu čelí i rostoucí radikalizaci části muslimských Palestinců. Čas přitom hraje proti Palestincům.

Bez ohledu na to, jaká vláda je v Izraeli u moci, stále bez přestávky probíhá bourání palestinských domů a výstavba nových židovských osad, ve skutečnosti celých měst, na palestinském území. To je situace, do které promluvili a stále promlouvají zástupci palestinských křesťanských církví.

×
Diskuse
MP
December 16, 2013 v 17.40
Kdyby tak byli u nás křesťané tak odvážní...
to by měli prestiž ve společnosti...